Tábor - Humpolec
Začátkem srpna bylo konečně dost teplo, aby se dalo jezdit v kraťasech, tílku a sandálech. Tak jsem si v týdnu naplánoval cestu na jih (republiky), k Jindřichovu Hradci. V pátek ještě domalovat obývák, pak skočit ke stánku a už to nějak začalo vše drhnout.
Nedokončil jsem trasy, večer pak usnul, ráno před pátou vstával, narychlo to dokončoval, cpal do navigace, chystal batůžek a najednou si uvědomil, že plánovaný odjezd nestihnu. Trochu jsem zvolnil hektické tempo a jel o 2 hod déle na další vlak ve třičtvrtě na deset. Holt bude dojezd v poledne, to se dá eště zkousnout. Zásadní problém nastal v pokladně, kde ani na čtvrtý pokus nedokázala donutit počítač, aby mi dal jízdenku. A protože v rychlíku byla povinná rezervace na kola, vzdal jsem to. Zvlášť když mezitím přijížděl osobák. Holt jsem se otočil a jel zas 5km dom. A to byl celý výlet.
Doma jsem byl nabuzený a vrhnul se na dokončení obyváku. Vygruntoval, osadil elektriku, popovezl akumulačky (a zapojil), nastěhoval nábytek a trochu poklidil. Parapet přilepil pouze jeden, neboť jsem sklerotik a nezkontroloval množství silikonu.
V neděli dvakrát pršelo, takže další poklízení domu a stodoly. Večer volejbal, pivko a vymýšlení dalších výletů.
Protože jsem v práci ohlásil dva dny volna, přeci jen v po ráno vyrazil. Zase jsem ráno doplánoval cestu, pro jistotu koupil lístek přes internet, osmahnul topinku a na Mnichovické nádraží dorazil 3 minuty před odjezdem v 7:41. Prostě už jsem takový. V Benešově byl přestup 4 minuty – taky docela fofr. Do Tábora to bylo načas, průvodčí byla příjemná, ve městě jsem omrkl starou vodárnu a na náměstí chtěl pivo Obora, ale měli rozbité chlazení. Bernard to napravil. Další problém byl v tom, že připravené bidony v chladničce zůstaly doma. To by bylo, abych něco nezapomněl. V Bille dvě 3/4 litrové petky a zelený čaj. A dobře že v batůžku byl isostar.
Během prvních 3km mi ovšem jedna vypadla, aniž bych si toho všiml. Když se daří tak se daří!
Cesta drobet únavná, krajina málo rozmanitá.
V Pacově v pizzerce měli kupodivu pivo na výběr. Většinou mají Stellu, tady plzeň, Regent a tuším Kamenice n. Lipou. Dal jsem dvě malé a jel na Želiv do klášterního pivovaru. Mají tam fakt dobrá piva.
Cestou byl na poli buldozer: Sdělano v CCCP, kolega osvětlil, že to je kopie Caterpillar. Škoda že není funkční. Ani ty mlýny nemakali.
Do Humpolce jsem dorazil kolem 18h, což bylo pozdě. Na věž i do Hliníkárny, z filmu Marečku, podejte mi pero. Hliník se odstěhoval do Humpolce, tady udělali z toho docela dost recesi. Budu muset ještě jednou přijet. Pivovar není nikterak honosný, viděl jsem jak tam ještěrkou fofrem skládali kamion. Naproti v pizzerii večeře a kupodivu pivo Bernard…
Potkal jsem tam cyklistu, ptal jsem se jak vaří, nevěděl, že prý měl jen pivo. Dal jsem tedy pizzu, slušnej průměr, pak přišel ten pán a pokecali jsme. Jaký ti div, je z Říčan a zná Struhařov. Jezdi tam s paní, velmi příjemná, taky přišla. No prostě svět je malej.
Při třetím pivku se smrklo, zaplatil jsem, zapnul blikačky a jel do vyhlédnutého lesíka bivakovat. Ještě potmě hledal lesní jezírko, ale asi už nebylo.
Ráno se mi za tmy nic nechtělo, a tak jsem ještě dřímnul a vstával až po sedmé. Aspoň se udělalo teplo. Po cestě jsem chtěl omrknou Poleský mlýn, ale cesta vedla skrz dvůr, takže neprůjezdná. Bohužel po mně vystartovali psi a největší ze tří mne trochu kousl do lýtka. Pak je holčička zavolala. To je tak, když mají otevřená vrata. Navíc jsem se popálil od kopřiv a k tomu mne dala pigáro vosa.
Před švihovskou přehradou je info centrum vodní dům, interaktivní prohlídky a technické atrakce pro děti. Zkusím někdy zajit, až bude víc casu.
Ve Zruči na zámku knedlíčková polévka a pivko klášter – toho dne snídaně v 11h.
V infocentru jsem zakoupil lupen vlez na vyhlídkovou věž, uvnitř byly docela zajímavé infopanely, rozhled na stromy slabší. No a zanedlouho už zahrádka pivovaru Kácov a dvě malé hořké dobroty. Do Českého Šternberka to bylo kousek, vyfotil jsem si hrad z boku a testnul jsem hranice svých možností, vyjet po modré TC, což se mi kupodivu podařilo, ovšem s vypětím všech sil. Pak byl zase etra prudký sešup k potoku, téměř vyschlému a vytlačení na druhou stranu. Mohl jsem to vzít přes Poříčko, no příště. Sjezd do Sázavy, kolem hřbitova lesem Na Marjánku, jedno pivko a chatovou osadou na Ondřejov a domů kolem Pecného – vrchol jsem tentokrát vynechal, už tak stačilo.
Ještě několik dní mne pak bolela noha od kousnutí, jinak pohoda. A to jsme ve čtvrtek dělali se sousedy romantickou plavbu na rybníku večer při svíčkách.
Foto na rajčeti zde: renda1969str.rajce.idnes.cz/Z_Tabora_pres_Humpolec/
Trasa Tábor - Humpolec: connect.garmin.com/modern/activity/2913736708
z Humpolce : connect.garmin.com/modern/activity/2913736916