Vlakem tam, na kole zpět
V sobotu jsem pracoval, a tak v neděli přišel čas na cyklistiku.
Protože jsem dlouho neviděl kolegu z práce (celý jeden den :-) ) a dlouho nebyl v pivovaru, vstal jsem docela brzy, asi tak v půl sedmé, dal rybízový koláč a meltu a vyrazil na vlak do Mnichovic. Pět minut před odjezdem se paní nastartoval počítač, takže jsme si mohli koupit jízdenky (97,- a 40,- za kolo) a vydat se na cestu. Pokecal jsem se spolujedoucím cyklistou, chvíli haněli držáky, do kterých se nevejdou horská kola. Ve Vršovicích byl přestup na motoráček. Táhl za sebou starší vlečňák, coby cyklovagon. Na jedné straně místo sedadel bylo zábradlí s pásy jako v autosedačce na upevnění kol. Docela dost cyklistů jelo. V Mníšku pod Brdy jsme zastavili před desátou, projel jsem polňačkou, podjezdem a pak už jsme pokecali u kolegy na zahrádce.
Trasu jsem naplánoval do Kytína, dali jsme pivko, vedle bylo hejno Japonců a pak jsme jeli přes les kolem sochy sv. Václava. Kousek dál se Jirka vracel zpět k prostřenému stolu a já pokračoval kolem meandrů Kocáby přes osadu Askalona. Moc hezké a od půlky pěkný asfalt až do Štěchovic – chatičky jedna vedle druhé. Před mostem v pizzérce jeden točený Bráník a pokračování přes kopec kolem vodníka Třeba v Třebsíně do Žampachu na přívoz. Kdybych z internetu nevěděl, že tam je, nenašel bych ho. Je to jen pramička, dům u jezu, nápis nikde. Pán byl venku a po domluvě mne za tři pětky udělal Cháróna.
Vyšlapal jsem další kopec a už dost cítil bolehlav. Asi úžeh, který se stupňoval, ale dojet jsem musel. Ve Skalsku je kreslená cesta, ale končí na louce s drátovým ohrazením pro dobytek – přelézt se to dalo a kolo po trávě jezdí. Tentokrát jsem zavrhl Štiřínský pivovar a dal jedno malé až v Popovicích. Dál už to bylo jen trápení a zkouška, zda dojedu. No dojel, rychle utíkal na WC a pak rovnou do postele. Po 2 hodinách mne ještě chytla parádní křeč, po povolení šumivé magnesium. A to jsem ráno dával tabletu. Asi dehydratace, úžeh a slabá konstituce. :-(
Ujeto 63km, 1200m