z Ústí do Plzně
Plešivce na západě Čech
pátek 8. května 2020
9:36
Minulý prodloužený víkend na začátku měsíce byl kvůli počasí vhodný na práci, ne na cyklistiku. Takže jsem vykopal několik uschlých švestek, ořezal větve, a tak různě pracoval na zahrádce. Ale v hlavě plánoval. Týden byl krátký, práce hodně, sousedi, grilování, pivo taky bylo, plánování nějak vázlo.
Nejprve jsem našel 2 Plešivce, natrasoval, pak další dva, změnil tedy úplně trasu a obrátil. Nakonec vyšlo optimální řešení jet vlakem do Ústí nad Labem a cyklo na Karlovy Vary a skončit v Plzni na nádraží. 240km na tři dny celkem pohoda. Plus tedy do Prahy na Hlavák.
Vlak do Prahy jsem zavrhl už dříve. Musím 15min do Mnichovic na kole, pak půl hodiny vlakem, stojí to 50,- + 30,- za kolo. Takže jedu rovnou na kole, s trochou elánu hodinu 15 min. A protože jsem jako obvykle vyjížděl na poslední chvíli v 8hod, bylo třeba řádně přišlápnut do pedálů, když vlak měl odjezd 9:26. No na perónu jsem byl 9:10 po 31km. Vlak docela plný, při odjezdu i cyklistů plno s obsazenými držáky kol. Urval jsem i místo u okna, takže v dosahu zásuvky na nabíjení navigace. Za Holešovicemi otevřel birela a jal se psát deníček.
Můj milý deníčku...
Do Ústí vlak dorazil včas v 10:35, přebalil jsem se a vyrazil. A protože město je u řeky a všude kolem hory, je logické že začátek byl krpál. Taky že 150 m jet na rozhlednu Varhošť 638m není zadarmo. Pak konečně Plešivec. Úplně nahoru to moc nešlo, potlačil jsem 300m. Je tam pěkný výhled na Kamýk a veliké suťovisko, teda spíš kamenitý svah. Dolů už to jet šlo. Na zříceninu hradu jsem myslel, jel okolo, ale nakonec se nestavil. Mezi Velkými Malými Žernoseky mne převezl přívoz. Chtěl jsem pivko, ale fronta byla moc velká, na druhé straně pohoda.
Kousek dál jsem chytil dva cyklisty, docela to s nimi odsejpalo. Někam odbočili, a já se vydal na Milešovku. Bohužel jsem byl prošitej a nejelo mi to. Turistickou bych jinak dal do dvou třetin, ale takto tlačil 1,5 km.
Dolů se to dalo sjet od druhé zatáčky, akorát tam bylo lidí jak na Václaváku. Lanovkou tam vozili Frisco a džusy, nic pro normální lidi. Další Plešivec jsem těsně minul, muselo se přes 1,5 m ohrádku po žebříku a jak jsem byl unavený, nechtělo se mi. V Měrunicích u Vietnamce 3 plechy piva, anglickou a plátkový sýr, rohlíky byly tvrdé, leda tak na strouhanku, jeden měkčí jsem vzal. Jedno pivko hned. Jenže pak do kopce mě začala tahat víla křečovka za nohu, tak dokonce kus pěšky. Most byl v plánu, je tam pivovar, ale časově to nešlo. Tak kolem města a kus za ním u rybníku bivak.
Ráno jsem si myslel že je už hodně hodin, ale bylo půl sedmé. Po 7hod jsem se rozjel směr Chomutov. Tam původně trasa nebyla, ale konec brzdových destiček mne přesvědčil, že návštěva servisu je nutná. V kavárně pressíčko a chessake, u servisu za 800,- oboje destičky, 40min výměna. Nešlo to dobře roztáhnout, kapesní nářadí není optimální na takovouto činnost.
Pak po cyklostezce na Kadaň, těžební krajina je děsná. V Kadani Lidl, u Vietnamce gambáč, 6km Rašovice, hospoda Vyhlidka, čepovaný Radegast. Cestou jsem viděl rybáře, panděro položené na kolenou, opravdu blahobytná postava. Pak mne předjel obtloustlý pán na elektrokole s asi desetiletým synem, taky na elektrice, volal na mne že el je rychlejší, já odpověděl, že nejsem invalida, no a on, že prý si dělá srandu – já ne. A mladej už by na tom vůbec neměl, akorát si zvykne, že vše je snadné. A bude vyžranej tlusťoch, jako fotr.
Cesta byla naplánována na Doupov, ale tam se nesmí, takže jsem tam pochopitelně nejel :-)
Ale jsou to dva Plešivce. A to byla výzva. No jo jel. Přes víkend je klid zbraní, střelby nejsou a doufal jsem že vojáky nepotkám. I když 35km je dost a přes ty kopce to jede pomalu. Začátek dobrý, pak krásná asfaltka, pak nějaké šílené stojky. Kus i pěšky, křeče neradno podceňovat. Pak jsem potkal civilní auto, ale jelo dál. Pak druhé, to už jsem měl 25km, zkusil jsem vyjet na druhý Plešivec, ale kus před vrcholem třetí auto a nahoře nějaké budovy. Raději jsem to otočil, není třeba mít problém 3 km před cílem. A ještě po kilometru vojenské nákladní auto. No a už jsem byl venku a fakt si oddechl. Měl jsem sevřenou prdelku. Pak jsem musel do rybníka odbahnit se, tedy ne ze strachu, ale zaprášenost přesáhla únosnou mez. Po dvou dnech to bylo vážně třeba. Vymáchal dres, chvíli jsme se koukali na sebe s labutí, se připlavala podívat na moji žížalku. Jenže začalo poprchávat a to jsem fakt nečekal. Dle předpovědi prý až v neděli odpoledne. Tak na kolo, v Bochově, tradičně u Vietnamce 3 Plzně a dál do lesa. Už nepršelo, tak pohoda. Vyhlédl jsem si místo, chtěl rozbalovat a najednou zas kapky. Rychle pryč a hledat střechu na noc. Inspiroval jsem se knihou Milana Silného a našel fotbalové hřiště s kabinami. Drobet dezolátní ale co už. Terasa byla krytá, a to je hlavní. Kousek pod stromem udělal ohníček, opekl krkovičku, pomalu vypil pivka a šel dadat.
Ráno pošmourno, 12 C, před sebou 62km, Kofila ke snídani. Dres neuschl, jel jsem tedy v triku s dlouhým rukávem, ve kterém spím. Bundu a rukavice sundal po několika km, docela bylo teplo. Pak i ten navlhlý dres na sebe, bo přeci uschne. Nejprve tedy hodit na řídítka a zkusit náporové sušení, to chtělo ale déle. V Manětíně u benzínky kafe, prostě nedělní pohoda. U Horní Bělé jsou nějaké novodobé kamenné kruhy, ála Stonehenge, v Ledcích socha ženy v životní velikosti. Na kraji Plzně jsem byl ve 12:10, ale koupit lupen a ujet skoro 5km za 10minut nejde. Naštěstí byla cestou otevřená hospůdka, na zahrádce čepovaná Plzeň, takže 2 kousky, koupit jízdenku přes net, dal bych i gulášovou polévku, ale prý jen s sebou, co s tím?, dojet na hlavní nádraží a počkat na 10 minut zpožděný vlak. No a pro jistotu v Albertu 2 plechy do torny. S tím se ta hodina a čtvrt dá vydržet. Ale po čepované Plzni nic moc. Jenže žízeň je sviňa. Vypil jsem tedy jen jeden plech. V kupátku byl další cyklista, chvíli jsme povídali a já pak usnul. V Praze na Hlavním přestoupil na metro, přeci nepojedu vlakem do Mnichovic, dojel na Háje, vylezl ven a spustil se ceďák. S tím jsem fakt nepočítal. Po půlhodince to skončilo, navolil trasu jinudy než obvykle Křeslice, Pitkovice. Tentokrát na Újezd a dendrologickou zahradou na Průhonice. Jenže zahrady byla ze západu uzavřena, kupodivu z druhé strany otevřena, tak jsem ji objel, a ještě v Nupakách koupil PET pivko. Čepované nedal, trochu mrholilo a byla mi kosa.
Doma vše vyházet z báglu, rozložit na sušení, vlézt do sprchy a dát si večeři, pivo a pochopitelně za chvíli dřímat na gauči. V týdnu zas nebyl čas psát a tak deníček teprve dnes v neděli po týdnu.
Pátek 31km 100m do Prahy, vlak do Ústí 212,- Kč (vč. kola), odpoledne Ústí - Most 77km 2200m.
Sobota Most – přes Doupov – Údrč 105km 1460m
Neděle do Plzně 62km 765m, vlak do Prahy 190,-Kč, z Prahy domů 24km 300m
Celkem 300km 4800m.
fotky renda1969str.rajce.idnes.cz/z_Usti_do_Plzne/
trasa (skoro) mapy.cz/s/rapagahujo
Jinak jsem na Strava i Garmin. Tam jsou přesnější trasy.