Monte Zoncolan

02.09.2019 19:56

Skupinka známých z Říčan naplánovala cyklovýlet do Itálie. Jezdím tam vlastně skoro každoročně, a tak jsem si to nechtěl nechat ujít. Tentokrát kopec Zoncolan, známý z Gira. Vtip byl v tom, že já to neznal.

Hotel už byl vlastně skoro obsazený, ale jedna měla pracovní vytížení, a tak se místo uvolnilo. Poslal jsem jí zálohu 1500,- a vyčkával. Několik dní před akcí mi volal kamarád, se kterým jsem byl ve Vietnamu, kam že jedu a že by taky rád. Mezitím se dohodli další dva, že si vezmou dvoulůžák a tak se na 4lůžáku uvolnilo místo. Franta přijel pozdě večer ke mně, zaparkoval a šel spát do obytňáku. Prý je zvyklý ve voze. Bohužel jsme chvíli kecali, já ještě dokončoval přípravy a najednou bylo půl jedné. V práci jsem měl nadělané 4 hod, mohl jsem tedy vzít kramle v deset a ve třičtvrtě na dvanáct být doma. Nastrkali jsme zbylé věci do aut, vzali z lednice jídlo a pití a v jednu vyrazili. Dle plánu na Dolní Dvořiště.

Co čert nechtěl, po mnoha hláškách mi kleklo turbo. Definitivně. Po 60km. To fakt potěší. No tak jsem to teda zkusil i přes varování dojet. Při zmáčknutí plynu to hulilo jak tovární komín. Moc to nejelo. Byl jsem ospalý, drobet bloudil ve městech. Prostě ideální začátek dovolené. Na hranicích jsem zapíchl pistoli do auta a natočil 69 litrů. Do nádrže se vejde 73. Taky dobrý. Zakoupil 10ti denní Rakouskou dálniční známku za 9,2€ a pozvolna vyrazil. Drobet mne překvapilo, že jsem ještě platil 12€ za kus dálnice a tunel. Si holt odpustím nějaké jídlo. Večer se to hodilo. O tom však až dál.

Auto fakt moc nejelo, ale bylo dost pomalých úseků na 100km/h, tak aspoň nebyl problém. Před taliánskejma hranicemi mne odlapili poliši, jen kontrola dokladů. Evidentně se zaměřují na našince. Moc jsme si nepokecali. Na rozloučenou že prý langsam, jako kdybych mohl rychle. Přes hranice bylo sedlo po šílených krucánkách. Málem jsem vykroutil volant. Pak mi Fanda volal, že už je v cílovém městě. Jen jsme byli domluvení, že dáme večeři jinde, ale to prý nenašel. Jo, každá navigace je jiná. Vzhledem k pokročilé hodině, jsme zavrhli večeři. A tím pádem byl ten dálniční poplatek umořený neexistující večeří. On byl kilometr od hotelu ve městě, ale v obytném autě. Já na konec o 3km dál na ploše, kde bylo naskládané dřevo a tam jsem si ustlal vedle auta. Až po tom, co jsem začal psát deníček. K tomu nějaké uspávací prostředky. Tedy 2 Plzně a trochu whisky. K večeři nakonec sójový suk. Konečně dieta. No a samo, že po půlnoci začlo drobet pršet, a tak jsem se nasoukal do auta. Před tím pochopitelně demontáž biku, přeskládání bagáže a malý úklid. Miluju noční bojovky! Nakonec moc nepršelo, ale jistota je jistota.

Ráno jsem dal auto k hotelu, sešel se s Fandou a vyrazili na okruh. Na rozjezd jsem naplánoval 60km a 2200m. Trasu jsem našel na italském bike fóru. Ale opačně. Nejprve po asfaltu přes kopec 6km, sjet to samé, pak kus lesíkem, pak kus po hlavní a zbytek hodně do kopce po štěrkové cestě. Do dvou třetin jsem jel, zbylých 2,5km pěšky. Kopec jako blbec. Cestou pršelo až na rifugio (horskou restauraci). Tam konečně pod střechu, pivo, polévku, grappu. Sjezd byl kus po štěrku, pak beton, asfalt. Zbytek po hlavní. Večer přijeli ostatní, sedli, jedli, pili hodovali.

Ráno chtěli všichni na ikonický Zoncolan. Jezdí se tam Giro. Od Ovara bylo stoupání čím dál tím větší, místama 19%. Nahoře fotka, pivko, sjezd do Sutrio, pizza a zase přejezd přes kopec zase 13km.

Další den monte Crostis. To bylo trochu lepší na sklon i stoupání. Nahoře tedy trochu štěrku, ale jen asi 1,5km. Dva jeli na silničních kolech, jeden samo píchnul. Sjezd byl krásný. V mezičase pivko, a dojezd do hotelu. Dali jsme večeři, ale předražená bída. Malé porce, salát se platil zvlášť a kdo si přidal, musel doplatit.

V úterý chtěli do Relax centra, ale nějak se ne zcela domluvili. Většina dala nějakou kratší trasu. Já naopak horší. Trasa stoupala na 15%, pak 19%, to ještě trochu jelo, když se to vyhouplo přes 21% už jsem nadával, ale pětadvacet jsem už nedal. Posledních 600m jsem tlačil. Být čerstvější, dal bych to. Ale ne po tom stoupání. Sjezd byl prudký, po hrubém štěrku, což bych jet nechtěl. Ale naproti jel cyklista. No nezáviděl jsem mu. Pak bylo ještě jedno stoupání a sjezd k přehradě. Koupačka v tyrkysové vodě byla bezva. Ale stejně jsem vše propotil v dalším přejezdu kopce zpět. Večeři jsem nedal, prý mají všichni pauzu po 15hod až do večera. V supermarketu měli sýry a klobásy, to stačilo.

Ve středu jsme dali ten okruh z prvního dne, pochopitelně opačně, abych nejel to samé. Ještě s malou odbočkou k jezeru, ale to nešlo, jen asi do půlky. Pak byly kameny, leda tak hodit kolo na rameno a nést to. Aspoň jsem to zkusil. Do rifugia Marineli jsem stejně dojel včas, ostatní tlačili. Polévka a pivko – klasika. Sjezd byl po hrubokamenité cestě, někomu se to i líbilo. Protáhl jsem je pak trochu mimo hlavní silnici a opět jsme nastoupali do Ravasclota. Opět zasloužené pivko a sjezd k hotelu. Někteří šli na pizzu, my někteří ne, bo jsme dojídali zbytky a nebyl hlad. Pokecali jsme u skleničky a šli na kutě.

Čtvrtek byl odjezdový den, ale ne pro všechny. Někteří měli další program v Itálii do konce týdne, několik si dalo ještě ferratu, já ještě kolo. Trasa byla kratší, ale výživná. Stoupání po silnici vpoho, předpokládaný sjezd po lesní cestě se nekonal. Zvrhlo se to v prudkou cestičku s bídou pro pěší. Několikrát bylo třeba složitě přenášet přes velké padlé stromy. Nakonec jsem se docajdal k normální cestě, vyjel do městečka a pak kopec na horu k rifugiu. Tam polentu a nějaké klobásky. Pivo měli slovinské. Pak byl poněkud nechutný sjezd, chvílemi přes 20%. Člověk visí na brzdě jak magor. Ještě vykoupat v řece, dojít k obchodu, jen abych zjistil, že mají odpolední siestu a odjet zhruba v půl druhé.

Vyjel jsem zase ty děsně serpentiny a pak udělal zásadní chybu, neposlechl navigaci Waze a jel po dálnici na Salzburg. Sice jsem sjel před stojící kolonou, ale jen proto, abych si postál ve vedlejší v místních vesničkách. To se protáhlo skoro na hodinu, ale vlastně jsme jeli – asi 150m. Kolona se následně rozjela a až domů to šlo. Zaparkoval jsem půl hodiny před půlnocí, dal na chuť kolečko klobásy, jedno pivo na spaní a šel si lehnout. A stejně se vzbudil kolem šesté.

Trasa byla něco přes 610km (a zpět).

Ubytování v hotelu – čtyřlůžkový za 125€ za osobu se snídaní (nic moc), příjezd sobota odpoledne, odjezd čtvrtek dopoledne.

Najeto 312km, nastoupáno asi 14 000m – navigace tvrdí víc, Garmin Base camp míň a Strava jestě míň.

Fotky na Rajče zde: renda1969str.rajce.idnes.cz/Zoncolan_a_okoli

Trasy na Garmin, např zde: connect.garmin.com/modern/activity/4004713790

Nebo Strava zde: www.strava.com/activities/2664016798

Novinky

Zase jezdím na kole

30.12.2014 19:15
Konečně jsem se dočkal a téměř po dvou měsících mám v kupě horáka. Přesně po 2 měsících 28.12. jsem v neděli vyrazil do Kostelce na pivo. Bylo hezky, trochu foukal studený vítr, na teploměru -8°C, žádné bahýnko jako obvykle a žízeň veliká. Celé svátky jsem se jen válel a cpal se a přibral asi kilo....

Probroušený ráfek

21.12.2014 10:34
Zase jsem probrousil ráfek při brždění. Prostě - pokud člověk jezdí celoročně i v blátě, gumové špalíky ve spolupráci s bordelem na silnici fungují jako šmirglpapír a tak hliníkové ráfky hoblují a hoblují až se stěna zeslabí natolik, že praskne. Pak kolo začne šmajdat a člověk je rád, že dojede. V...

Předvánoční čas

08.12.2014 00:39
Tak jsem stále bez horáku. Stále nemám patku na přehazovačku - údajně poslali z USA jinou a tak servisman přeobjednával novou (2 ks, do rezervy). Alespoň makám na zahrádce, vypígloval jsem ji co to šlo, pohrabal listí, ještě minulý týden posekal trávu, vyčistil okapy, poklidil větve.Také ještě...

Skoro závěr cyklosezóny

28.10.2014 18:09
Na státní svátek, Den vzniku státu, jsem naplánoval delší výlet. Počasí slibovali meteorologové krásné a tak nic nebránilo vyrazit po vlastech Českých. V pondělí večer, po návratu z cyklovyjížďky do minipivovaru v Kounicích, jsem odbahnil stroj, promazal a promyslel trasu. Ráno jsem vyrazil...

Zase na zemi

03.09.2014 21:46
Tak jsem si říkal, že mně už dlouho nesrazilo auto... Tedy tentokrát ne, že by mně přímo srazilo, ale otevřel řidič dveře a už jsem se válel. Ne, že by se mi to stalo poprvé, ale tentokráte to bylo poněkud tvrdší. Po škrtnutí o kraj dveří, což byl mžik, jsem byl náhle na asfaltu a po překulení se...

Cyklovýlety kolem Liberce

25.08.2014 22:38
Byl jsem pozván spolu s dalšími přáteli do Liberce na projížďku Singltreku pod Smrkem. Akci organizovala dobrá duše Věruška, která nás ubytovala, sytila a částečně i napájela. Vzal jsem si v pátek dovolenou, čímž jsem unikl cvičení požárního poplachu. Ráno připravoval věci a včetně kola nakládal do...

Kyrgyzstán

15.08.2014 20:16
V pondělí jsem přiletěl z dovolené v Kyrgyzstánu. Je to jiný svět. Byli jsme na kolech a pěšky v horách na začátku Ťan Šanu, týden mimo civilizaci a zbytek trochu v civilizaci. Nadmořská výška v pohodě, od 2000 do skoro 4000 m. Akorát, že tam nahoře je docela zima i teď v létě. Krásná příroda,...

Tour de Mísečky 2014

20.07.2014 22:49
Tour de Mísečky 2014    aneb jak jsem se kvůli křečím nedostal na vrchol   V půlce července Jindra uspořádal tradiční jízdu na Mísečky. Měl jsem natrénováno, kupodivu počasí slibovali bez deště a větru a tak jsme se těšili. Po půl osmé vyrazila skupina na horských a trekových...

Pokuta

19.06.2014 11:29
Včera jsem byl zase jednou pokutován.Dopravní policie kontrolovala zastavování na stopce. Pochopitelně si vybrali místo, kde nikdo nezastaví a kde na 100% vyberou pokuty. Hned vedle stopky je semafor, křižovatka je přehledná a každý jede krokem - což ovšem nemá dělat.Po zastavení  mi policista...

Staré kolo opraveno a v provozu

22.02.2014 14:13
Koncem ledna jsem dostal ze sevisu opravené kolo - respektive rám. Po 8 letech a 135 tisících km byl otřískaný  a spodní spojovací trubka v zadní vidlici měla prorezlou díru, do které šlo strčit malíček. Po zprovoznění horáka, jsem ihned starý stroj odstrojil a odvezl do servisu Štěrba, odkud...
<< 3 | 4 | 5 | 6 | 7 >>