Monte Zoncolan

02.09.2019 19:56

Skupinka známých z Říčan naplánovala cyklovýlet do Itálie. Jezdím tam vlastně skoro každoročně, a tak jsem si to nechtěl nechat ujít. Tentokrát kopec Zoncolan, známý z Gira. Vtip byl v tom, že já to neznal.

Hotel už byl vlastně skoro obsazený, ale jedna měla pracovní vytížení, a tak se místo uvolnilo. Poslal jsem jí zálohu 1500,- a vyčkával. Několik dní před akcí mi volal kamarád, se kterým jsem byl ve Vietnamu, kam že jedu a že by taky rád. Mezitím se dohodli další dva, že si vezmou dvoulůžák a tak se na 4lůžáku uvolnilo místo. Franta přijel pozdě večer ke mně, zaparkoval a šel spát do obytňáku. Prý je zvyklý ve voze. Bohužel jsme chvíli kecali, já ještě dokončoval přípravy a najednou bylo půl jedné. V práci jsem měl nadělané 4 hod, mohl jsem tedy vzít kramle v deset a ve třičtvrtě na dvanáct být doma. Nastrkali jsme zbylé věci do aut, vzali z lednice jídlo a pití a v jednu vyrazili. Dle plánu na Dolní Dvořiště.

Co čert nechtěl, po mnoha hláškách mi kleklo turbo. Definitivně. Po 60km. To fakt potěší. No tak jsem to teda zkusil i přes varování dojet. Při zmáčknutí plynu to hulilo jak tovární komín. Moc to nejelo. Byl jsem ospalý, drobet bloudil ve městech. Prostě ideální začátek dovolené. Na hranicích jsem zapíchl pistoli do auta a natočil 69 litrů. Do nádrže se vejde 73. Taky dobrý. Zakoupil 10ti denní Rakouskou dálniční známku za 9,2€ a pozvolna vyrazil. Drobet mne překvapilo, že jsem ještě platil 12€ za kus dálnice a tunel. Si holt odpustím nějaké jídlo. Večer se to hodilo. O tom však až dál.

Auto fakt moc nejelo, ale bylo dost pomalých úseků na 100km/h, tak aspoň nebyl problém. Před taliánskejma hranicemi mne odlapili poliši, jen kontrola dokladů. Evidentně se zaměřují na našince. Moc jsme si nepokecali. Na rozloučenou že prý langsam, jako kdybych mohl rychle. Přes hranice bylo sedlo po šílených krucánkách. Málem jsem vykroutil volant. Pak mi Fanda volal, že už je v cílovém městě. Jen jsme byli domluvení, že dáme večeři jinde, ale to prý nenašel. Jo, každá navigace je jiná. Vzhledem k pokročilé hodině, jsme zavrhli večeři. A tím pádem byl ten dálniční poplatek umořený neexistující večeří. On byl kilometr od hotelu ve městě, ale v obytném autě. Já na konec o 3km dál na ploše, kde bylo naskládané dřevo a tam jsem si ustlal vedle auta. Až po tom, co jsem začal psát deníček. K tomu nějaké uspávací prostředky. Tedy 2 Plzně a trochu whisky. K večeři nakonec sójový suk. Konečně dieta. No a samo, že po půlnoci začlo drobet pršet, a tak jsem se nasoukal do auta. Před tím pochopitelně demontáž biku, přeskládání bagáže a malý úklid. Miluju noční bojovky! Nakonec moc nepršelo, ale jistota je jistota.

Ráno jsem dal auto k hotelu, sešel se s Fandou a vyrazili na okruh. Na rozjezd jsem naplánoval 60km a 2200m. Trasu jsem našel na italském bike fóru. Ale opačně. Nejprve po asfaltu přes kopec 6km, sjet to samé, pak kus lesíkem, pak kus po hlavní a zbytek hodně do kopce po štěrkové cestě. Do dvou třetin jsem jel, zbylých 2,5km pěšky. Kopec jako blbec. Cestou pršelo až na rifugio (horskou restauraci). Tam konečně pod střechu, pivo, polévku, grappu. Sjezd byl kus po štěrku, pak beton, asfalt. Zbytek po hlavní. Večer přijeli ostatní, sedli, jedli, pili hodovali.

Ráno chtěli všichni na ikonický Zoncolan. Jezdí se tam Giro. Od Ovara bylo stoupání čím dál tím větší, místama 19%. Nahoře fotka, pivko, sjezd do Sutrio, pizza a zase přejezd přes kopec zase 13km.

Další den monte Crostis. To bylo trochu lepší na sklon i stoupání. Nahoře tedy trochu štěrku, ale jen asi 1,5km. Dva jeli na silničních kolech, jeden samo píchnul. Sjezd byl krásný. V mezičase pivko, a dojezd do hotelu. Dali jsme večeři, ale předražená bída. Malé porce, salát se platil zvlášť a kdo si přidal, musel doplatit.

V úterý chtěli do Relax centra, ale nějak se ne zcela domluvili. Většina dala nějakou kratší trasu. Já naopak horší. Trasa stoupala na 15%, pak 19%, to ještě trochu jelo, když se to vyhouplo přes 21% už jsem nadával, ale pětadvacet jsem už nedal. Posledních 600m jsem tlačil. Být čerstvější, dal bych to. Ale ne po tom stoupání. Sjezd byl prudký, po hrubém štěrku, což bych jet nechtěl. Ale naproti jel cyklista. No nezáviděl jsem mu. Pak bylo ještě jedno stoupání a sjezd k přehradě. Koupačka v tyrkysové vodě byla bezva. Ale stejně jsem vše propotil v dalším přejezdu kopce zpět. Večeři jsem nedal, prý mají všichni pauzu po 15hod až do večera. V supermarketu měli sýry a klobásy, to stačilo.

Ve středu jsme dali ten okruh z prvního dne, pochopitelně opačně, abych nejel to samé. Ještě s malou odbočkou k jezeru, ale to nešlo, jen asi do půlky. Pak byly kameny, leda tak hodit kolo na rameno a nést to. Aspoň jsem to zkusil. Do rifugia Marineli jsem stejně dojel včas, ostatní tlačili. Polévka a pivko – klasika. Sjezd byl po hrubokamenité cestě, někomu se to i líbilo. Protáhl jsem je pak trochu mimo hlavní silnici a opět jsme nastoupali do Ravasclota. Opět zasloužené pivko a sjezd k hotelu. Někteří šli na pizzu, my někteří ne, bo jsme dojídali zbytky a nebyl hlad. Pokecali jsme u skleničky a šli na kutě.

Čtvrtek byl odjezdový den, ale ne pro všechny. Někteří měli další program v Itálii do konce týdne, několik si dalo ještě ferratu, já ještě kolo. Trasa byla kratší, ale výživná. Stoupání po silnici vpoho, předpokládaný sjezd po lesní cestě se nekonal. Zvrhlo se to v prudkou cestičku s bídou pro pěší. Několikrát bylo třeba složitě přenášet přes velké padlé stromy. Nakonec jsem se docajdal k normální cestě, vyjel do městečka a pak kopec na horu k rifugiu. Tam polentu a nějaké klobásky. Pivo měli slovinské. Pak byl poněkud nechutný sjezd, chvílemi přes 20%. Člověk visí na brzdě jak magor. Ještě vykoupat v řece, dojít k obchodu, jen abych zjistil, že mají odpolední siestu a odjet zhruba v půl druhé.

Vyjel jsem zase ty děsně serpentiny a pak udělal zásadní chybu, neposlechl navigaci Waze a jel po dálnici na Salzburg. Sice jsem sjel před stojící kolonou, ale jen proto, abych si postál ve vedlejší v místních vesničkách. To se protáhlo skoro na hodinu, ale vlastně jsme jeli – asi 150m. Kolona se následně rozjela a až domů to šlo. Zaparkoval jsem půl hodiny před půlnocí, dal na chuť kolečko klobásy, jedno pivo na spaní a šel si lehnout. A stejně se vzbudil kolem šesté.

Trasa byla něco přes 610km (a zpět).

Ubytování v hotelu – čtyřlůžkový za 125€ za osobu se snídaní (nic moc), příjezd sobota odpoledne, odjezd čtvrtek dopoledne.

Najeto 312km, nastoupáno asi 14 000m – navigace tvrdí víc, Garmin Base camp míň a Strava jestě míň.

Fotky na Rajče zde: renda1969str.rajce.idnes.cz/Zoncolan_a_okoli

Trasy na Garmin, např zde: connect.garmin.com/modern/activity/4004713790

Nebo Strava zde: www.strava.com/activities/2664016798

Novinky

Kounické pivo

22.07.2018 23:46
V sobotu byl hic a navíc jsem měl na návštěvě dlouholetého kamaráda s manželkou, s nimiž jsem od pátku pokecal, vypili 5litrový soudek Krakonoše a ogrilovali kus krůty. Takže takový relax. No trochu jsem stěrkoval kolem oken finálkou. V neděli dopo foukalo a bylo tak jako nepřívětivě, tak jsem tu...

Vlakem tam, na kole zpět

18.07.2018 17:14
V sobotu jsem pracoval, a tak v neděli přišel čas na cyklistiku. Protože jsem dlouho neviděl kolegu z práce (celý jeden den :-) ) a dlouho nebyl v pivovaru, vstal jsem docela brzy, asi tak v půl sedmé, dal rybízový koláč a meltu a vyrazil na vlak do Mnichovic. Pět minut před odjezdem se paní...

Český ráj

11.07.2018 01:36
  Na prodloužený víkend bylo třeba něco cyklistického naplánovat. Volba padla na Prachovské skály a několik pivovarů kolem. Ve čtvrtek ráno jsem dojel autem do kempu v Sobotce. Recepční mi řekla, že když najdu volné místo, tak ať si postavím stan. Pochopitelně na svátky za hezkého počasí byl...

Ukrajina na kole červen 2018

28.06.2018 19:00
Zkraje roku jsem přemýšlel kam na kole. Volba padla na Ukrajinu, dokud je relativní klid jak válečný, tak turistický. Platba šla poněkud později, takže žádná sleva first minute. Jen věrnostní, přeci jen s nimi jezdím už dlouho.  Sice jsem se těšil, ale mezitím měnil doma okna, postupně dvě a...

Boiler

23.05.2018 20:34
V úterý se mi počůral boiler. Teklo to z něj ráno už proudem. Naštěstí je pod ním vana - mělo to kam téci. Bohužel je pod ním vana - hnědý flek nejde ze starého smaltu sundat. Přes den jsem našel nový, od DZD Dražice. Ten starý je Tatrasmalt, již jsem ho dvakrát čistil a jednou měnil těsnění. Další...

Cyklovýlet do Slaného (a zpět vokolo Váňovy hrušky)

17.05.2018 13:14
Na víkend bylo jakž takž počasí a protože Eva měla brigádu, já měl tím pádem čas na kolo. Sice bych třeba měl uklízet, ale to mohu jindy. Ráno jsem se rozmýšlel, zda pojedu do Prahy vlakem, to by ale nebylo sportovní a tak jsem po snídani vpoklidu vyrazil lesem přes Říčany, kolem vypuštěného...

Výlety po Čechách aneb minidovolená

12.08.2017 08:40
V sobotu 29.7.jsme jeli autem s Evou do Pelhřimova, podívat se po městě, vykoupat v bazénu,rozhlédnout se z vyhlídkové věže a hlavně dát si něco dobrého v pivovaru. Tak pivo bylo dobré, ochutnali jsme tři druhy, nejvíc chutnala 12°. Po procházce městem, děkanskou zahradou, kde jsme okukovali...

malé povídání o velkém výletu

09.07.2017 22:07
Protože byly dva dny svátků a příležitost se přímo nabízela, neodolal jsem a vzal 3 dny dovolené, abych měl celý týden. Po 10 dnech v Albánii byl dva dny v práci, čtvrtek a pátek jel odpo hned za Evou. Sotva jsem stihl trochu poklidit a vyprat. V sobotu jsme si dali výlet k Táboru, v Chotovinách...

Albánie na kole 2017

28.06.2017 15:45
V zimě jsem začal přemýšlet, kam vyrazím na kolo. Několik destinací mně lákalo, nakonec vyhrála Albánie. Ještě byla v plánu Zakarpatská Ukrajina, ale ti už by mi moc šponovala dovolená. Zaplatil jsem zálohu a oddal se sladkému snění a čekání. Doplatek byl zase pozdě, jak je při mojí...

Nedělní ze Zruče nad Sázavou

20.11.2016 21:12
Přeci jen jsem se rozhodl jet na ten delší okruh. Ale mělo to být v pátek. Ráno jsem byl tak nějak v poklidu, vstával v šest, kafoval, zkoumal trasy, najednou bylo po osmé a tak jsem se jal chystat pozvolna na cestu. Vyrazit jsem chtěl kolem osmé a natáhlo se to na devátou - ta hodina a kus mne pak...
<< 1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>