Tour de Mísečky 2014

20.07.2014 22:49

Tour de Mísečky 2014

 

 aneb jak jsem se kvůli křečím nedostal na vrchol

 

V půlce července Jindra uspořádal tradiční jízdu na Mísečky.

Měl jsem natrénováno, kupodivu počasí slibovali bez deště a větru a tak jsme se těšili.

Po půl osmé vyrazila skupina na horských a trekových kolech – asi 10 lidí. Naše silniční  (11 lidí) jela 20 minut za nimi. Poměrně brzy jsme předjížděli některé pomalejší. A to jsme ani nevěděli, že jeden nedával pozor, projel rygol a švihnul s sebou. Odřel se na boku a několika dalších místech. Pak jsme ještě potkali další. Docela jsme frčeli rychle, do Poděbrad dojeli za 1h a čtvrt a tentokrát do Senice jeli přes Pátek, po vedlejších silničkách. Kamarád P.P. musel ještě před vesnicí do křovíčka a prý to šlo z něj spodem i vrchem. V Senici byla již částečná skupina na horských kolech a hlavně doprovodné vozidlo s paní Hroudovou.

Doplnili jsme tekutiny, odpočali si a vyrazili, opět trochu jinou trasou – přes Městec Králové. Ještě jsme objížděli opravovaný mostek a pak se netrefili na vedlejší a dojeli na hlavní před Jičíněvsí. Dojeli jsme tedy do Staré Paky na oběd trochu déle – asi o půl hodiny, proti obvyklým časům – tedy až v půl jedné. Chtěli jsme nějaké lehčí jídla, což paní Hroudová domlouvala předem telefonicky. Dělali těstoviny s kuřecím (prý ne moc chutné) a vepřové s rýží (taky prý žádný zázrak). Mě už začalo být trochu špatně, došel jsem 2x na WC a tak jsem dal jen pivo. Ve 14 hodin jsme vyrazili přes Jilemnici do hor. Za Jilemnicí byla ještě poslední zastávka auta. Těsně před tím praskl drát Radimovi a tak se musel nechat naložit do hodně plného auta s bagáží.

Tam už mne braly dost křeče a to se stupňovalo tak, že jsem se plížil po rovinkách 15km/h.

Když přišlo prudší stoupání u spodního parkoviště, skoro jsem spadl a pak už následovala pěší procházka až na H.Mísečky. Už 2 měsíce beru hořčík v tabletách, po cestě jsem dal další 2 ampule tekutého a jednu tubu rychlé výživy – nic nepomohlo.

Na Zlaté Návrší to fakt nemělo cenu, takže jsem opatrně dojel k penzionu U kotle a natáhl se na trávník. Tam již čekal poněkud zkolabovaný kolega Dan. A Radim. Ten si pak půjčil přední kolo, dojel zpět na místo přerušení a vyšlapal si konečně ten úsek, o který skoro přišel, kvůli tomu prasklému drátu (kolo neprošlo rámem).

Dokonce jsme stihli ještě v TV závěr 14. etapy Tour de France – vyhrál polák Majka.

Dal jsem malé pivo a po chvíli se sesunul pod stůl s další křečí. Po odeznění se natáhl na gauč a teprve po hodné chvíli se ubytoval na pokoji, dal sprchu a pak pozvolna doplňoval tekutiny – čti: pil pivo… K večeři bylo knedlo vepřo zelo, nebo meruňkové knedle. Dal jsem obojí – poloviční porci. Jako moučník se také podávali palačinky s borůvkami, ale to jsem už nechtěl. Druhá večeře byla po 21 hod – tradiční pečená kolena. To už jsem si dal – jako většina.

Ráno byl švédský stůl. A v půl deváté odjezd. Někteří měli odvoz ještě v sobotu, že by to zpět z Krkonoš nedali. Dan se nechal odvézt kvůli vyčerpání.

Jako zcela netradiční jezdec tam byl Martin na koloběžce sic! a dojel to skoro celé! Pochopitelně jak jel s cyklisty, musel docela šturmovat… Pro nás neuvěřitelný výkon.

Zpáteční cesta probíhala za ještě většího vedra, bylo kolem 35°C. V Jilemnici čekalo auto, tedy my čekali na auto a již doplňovali tekutiny. Kamarád Petr se nechal vyfotit a vyrazil domů do Děčína. Při odjezdu naší skupiny jsme ovšem našli odložený batoh – patřil Petrovi. Nějak nebral telefon, který měl naštěstí v kapse s sebou. Pak se ovšem vrátil a batoh si vzal u Jilemnice z auta. Pak jsme se trochu roztrhali na skupinky a mířili k domovu. V Senici jsme museli zastavit, koupit vodu a někteří jsme si dali i pivo – měli v sámošce chlaďák. Dojeli jsme do Poděbrad a na náměstí v Italské restauraci dali oběd. Těstoviny, nebo lososa se zeleninou. A měli pšeničné pivo. Pomalá skupina se hlásila z hospůdky v Senici, že už mají polévku. Pak dojela Lucka na horáku, měla defekt před městem.

Po obědě jsem pokračovali. Museli jsme trochu zpomalit, někteří už toho měli dost. Jana se s námi rozloučila v Českém Brodě a jela rovnou do Úval domů. My dojeli přes poslední kopce k Mukařovu, ale tam jsme museli dát pauzu v hospodě. Všichni jsme byli žízniví a přehřátí. Dokonce i Jindřich dal malé pivo – to pije jen po takovém výkonu.

Domů jsme dojeli chvíli po 16hod. Jel jsem celou cestu na hraně s křečí, naštěstí nenastoupila jen tahala za nohy. A protože jsem se nenatřel opalovacím krémem, trochu se připálil a asi měl lehký úpal ze sluníčka. Jel jsem bez helmy a bez čepičky, nebo šátku – chyba!

Tak zase za rok…

Novinky

Úraz

03.07.2010 15:00
  V pátek 25.6.  jsem upadl v práci na beton a tak mě odvezla sanitka na František, kde mi narychlo sešili xicht. Pak mě převezli na Karlovo náměstí, kde se specializují na obličej. V neděli mi ránu zase rozřízli, opravili puzzle - kosti byly nad okem promáčknuté dovnitř a rozlámané, dali...

Dovolená na kole

30.05.2010 08:39
Včera jsem se vrátil z Francie - Provance. Jeli jsme s partou kamarádů, projet se přes nějaké ty hory, když už v naší republice máme jen vyšší kopce. Objeli jsme si mimo jiné kaňon Verdon z obou stran.
<< 6 | 7 | 8 | 9 | 10