Skoro závěr cyklosezóny
Na státní svátek, Den vzniku státu, jsem naplánoval delší výlet. Počasí slibovali meteorologové krásné a tak nic nebránilo vyrazit po vlastech Českých.
V pondělí večer, po návratu z cyklovyjížďky do minipivovaru v Kounicích, jsem odbahnil stroj, promazal a promyslel trasu.
Ráno jsem vyrazil zavčasu, pamětliv podzimní doby stmívání kolem 17h a vědom si problematické jízdy lesem za šera. Ve čtvrt na 11 jsem byl na koni - vlastně na biku - a frčel lesem na Říčany podle Rokytky. Přes bahno opatrně, kolem Jurečku mezi výletníkama, pak skoro novou cestou z Březí do Křenic, přes rozestavěné satelitko a dále po silnici na Újezd a H. Počernice k Jenštejnu. Hradní zřícenina je již bohužel uzavřena na zimu a tak jsem mohl fotit pouze zvenčí a na rozhled po středočeském kraji klidně do jara zapomenout. O vesnici dříve - Radonice - jsem si chtěl dát pivní pauzu, ale obsluha byla v kuchyni, klohnila oběd a zřejmě jich tam bylo jen 1 a tak jsem to po 5 minutách vzdal a odjel žízniv a znaven.
Za Svémyslicema za dálnicí jsem opět najel mimo silnici a najednou jsem jel po luxusním asfaltu až do Mstětic. Asi dotace - ale ráj pro cyklisty. V obci jsem už měl opravdu žížu a jak občas (furt) zkouším nové, zabočil jsem do golf centra na pivko. Pochopitelně jsem neočekával lidové ceny... Měli Lobkowitz za 45,- a dýško jsem nenechal.
Posilněn jsem vyrazil do Vyšehořovic, kde dle map mají samé zříceniny. Je tam opravdu veliká tvrz (trochu ji opravují), torzo zvonice a kaple. Po fotografování jsem pokračoval k domovu. Za Tismicemi jsem to nějak špatně prozkoumal a od polního letiště to bral po poli (kolo to dá) místo abych jel doprava podél lesíka.
Na silnici u hájovny jsem nenašel cestičku, další pak byla šíleně rozrytá traktory a tak jsem si vzpoměl na trasu od parkoviště k Šembeře.
A tam právě se mi to stalo! Při sjezdu mi neuhla větev, já taky ne a tak mi naštvaně skočila do zadního kola. V rybníčku to luplo, v rákosí ruplo... ne to je jiná pohádka... V zadu to luplo, pak křuplo a měl jsem co dělat, abych to z toho krpálu ubrzdil.
Výsledek: urvaná patka přehazovačky, ta namotaná i s bovdenem a lankem na pastorku, v tom zaseknutý, dvakrát přetržený řetěz a několik přervaných drátů.. Po chvíli nepublikovatelných výrazů jsem přivázal zbytky přehazky pod sedlo, řetěz byl tak zašprajcovaný, že jsem ho omotal a zajistil několika ohnutými dráty (vyrvat nešel ani hrubou silou) a jal se volat pro odvoz. Nakonec se smilovala paní Hroudová - TÍMTO JI MOC DĚKUJI! Sice doma tapetovali, ale dojela pro mne a dovezla mne dom. Jinak bych asi musel pešo. Taky bych se tedy asi nezbláznil (už jsem šel s kolem 10km - přetržený řetěz), ale courat potmě s kolem po silnici - znám i lepší sporty.
Takže mne čeká přemluvit svého dodavatele kola (Bicycle Café), aby mi už konečně sakra dodal tu dlouho! slíbenou náhradní patku (teď už 2). Pak vyměnit řetěz (škoda - neměl moc najeto), několik nových drátů (mám ploché Sapim - žádná láce) a celé to poladit.
Jsem zvědav, kdy zase pojedu.
Rozhodně bych to nebral jako závěr sezóny. To by bylo pěkně blbý. Já stejně jezdím celoročně...
Jo a doma mi ještě utíkala rýže z hrnce a pak jsem si ukopl palec o židli - KDYŽ SE DAŘÍ, TAK SE DAŘÍ!