Monte Zoncolan

02.09.2019 19:56

Skupinka známých z Říčan naplánovala cyklovýlet do Itálie. Jezdím tam vlastně skoro každoročně, a tak jsem si to nechtěl nechat ujít. Tentokrát kopec Zoncolan, známý z Gira. Vtip byl v tom, že já to neznal.

Hotel už byl vlastně skoro obsazený, ale jedna měla pracovní vytížení, a tak se místo uvolnilo. Poslal jsem jí zálohu 1500,- a vyčkával. Několik dní před akcí mi volal kamarád, se kterým jsem byl ve Vietnamu, kam že jedu a že by taky rád. Mezitím se dohodli další dva, že si vezmou dvoulůžák a tak se na 4lůžáku uvolnilo místo. Franta přijel pozdě večer ke mně, zaparkoval a šel spát do obytňáku. Prý je zvyklý ve voze. Bohužel jsme chvíli kecali, já ještě dokončoval přípravy a najednou bylo půl jedné. V práci jsem měl nadělané 4 hod, mohl jsem tedy vzít kramle v deset a ve třičtvrtě na dvanáct být doma. Nastrkali jsme zbylé věci do aut, vzali z lednice jídlo a pití a v jednu vyrazili. Dle plánu na Dolní Dvořiště.

Co čert nechtěl, po mnoha hláškách mi kleklo turbo. Definitivně. Po 60km. To fakt potěší. No tak jsem to teda zkusil i přes varování dojet. Při zmáčknutí plynu to hulilo jak tovární komín. Moc to nejelo. Byl jsem ospalý, drobet bloudil ve městech. Prostě ideální začátek dovolené. Na hranicích jsem zapíchl pistoli do auta a natočil 69 litrů. Do nádrže se vejde 73. Taky dobrý. Zakoupil 10ti denní Rakouskou dálniční známku za 9,2€ a pozvolna vyrazil. Drobet mne překvapilo, že jsem ještě platil 12€ za kus dálnice a tunel. Si holt odpustím nějaké jídlo. Večer se to hodilo. O tom však až dál.

Auto fakt moc nejelo, ale bylo dost pomalých úseků na 100km/h, tak aspoň nebyl problém. Před taliánskejma hranicemi mne odlapili poliši, jen kontrola dokladů. Evidentně se zaměřují na našince. Moc jsme si nepokecali. Na rozloučenou že prý langsam, jako kdybych mohl rychle. Přes hranice bylo sedlo po šílených krucánkách. Málem jsem vykroutil volant. Pak mi Fanda volal, že už je v cílovém městě. Jen jsme byli domluvení, že dáme večeři jinde, ale to prý nenašel. Jo, každá navigace je jiná. Vzhledem k pokročilé hodině, jsme zavrhli večeři. A tím pádem byl ten dálniční poplatek umořený neexistující večeří. On byl kilometr od hotelu ve městě, ale v obytném autě. Já na konec o 3km dál na ploše, kde bylo naskládané dřevo a tam jsem si ustlal vedle auta. Až po tom, co jsem začal psát deníček. K tomu nějaké uspávací prostředky. Tedy 2 Plzně a trochu whisky. K večeři nakonec sójový suk. Konečně dieta. No a samo, že po půlnoci začlo drobet pršet, a tak jsem se nasoukal do auta. Před tím pochopitelně demontáž biku, přeskládání bagáže a malý úklid. Miluju noční bojovky! Nakonec moc nepršelo, ale jistota je jistota.

Ráno jsem dal auto k hotelu, sešel se s Fandou a vyrazili na okruh. Na rozjezd jsem naplánoval 60km a 2200m. Trasu jsem našel na italském bike fóru. Ale opačně. Nejprve po asfaltu přes kopec 6km, sjet to samé, pak kus lesíkem, pak kus po hlavní a zbytek hodně do kopce po štěrkové cestě. Do dvou třetin jsem jel, zbylých 2,5km pěšky. Kopec jako blbec. Cestou pršelo až na rifugio (horskou restauraci). Tam konečně pod střechu, pivo, polévku, grappu. Sjezd byl kus po štěrku, pak beton, asfalt. Zbytek po hlavní. Večer přijeli ostatní, sedli, jedli, pili hodovali.

Ráno chtěli všichni na ikonický Zoncolan. Jezdí se tam Giro. Od Ovara bylo stoupání čím dál tím větší, místama 19%. Nahoře fotka, pivko, sjezd do Sutrio, pizza a zase přejezd přes kopec zase 13km.

Další den monte Crostis. To bylo trochu lepší na sklon i stoupání. Nahoře tedy trochu štěrku, ale jen asi 1,5km. Dva jeli na silničních kolech, jeden samo píchnul. Sjezd byl krásný. V mezičase pivko, a dojezd do hotelu. Dali jsme večeři, ale předražená bída. Malé porce, salát se platil zvlášť a kdo si přidal, musel doplatit.

V úterý chtěli do Relax centra, ale nějak se ne zcela domluvili. Většina dala nějakou kratší trasu. Já naopak horší. Trasa stoupala na 15%, pak 19%, to ještě trochu jelo, když se to vyhouplo přes 21% už jsem nadával, ale pětadvacet jsem už nedal. Posledních 600m jsem tlačil. Být čerstvější, dal bych to. Ale ne po tom stoupání. Sjezd byl prudký, po hrubém štěrku, což bych jet nechtěl. Ale naproti jel cyklista. No nezáviděl jsem mu. Pak bylo ještě jedno stoupání a sjezd k přehradě. Koupačka v tyrkysové vodě byla bezva. Ale stejně jsem vše propotil v dalším přejezdu kopce zpět. Večeři jsem nedal, prý mají všichni pauzu po 15hod až do večera. V supermarketu měli sýry a klobásy, to stačilo.

Ve středu jsme dali ten okruh z prvního dne, pochopitelně opačně, abych nejel to samé. Ještě s malou odbočkou k jezeru, ale to nešlo, jen asi do půlky. Pak byly kameny, leda tak hodit kolo na rameno a nést to. Aspoň jsem to zkusil. Do rifugia Marineli jsem stejně dojel včas, ostatní tlačili. Polévka a pivko – klasika. Sjezd byl po hrubokamenité cestě, někomu se to i líbilo. Protáhl jsem je pak trochu mimo hlavní silnici a opět jsme nastoupali do Ravasclota. Opět zasloužené pivko a sjezd k hotelu. Někteří šli na pizzu, my někteří ne, bo jsme dojídali zbytky a nebyl hlad. Pokecali jsme u skleničky a šli na kutě.

Čtvrtek byl odjezdový den, ale ne pro všechny. Někteří měli další program v Itálii do konce týdne, několik si dalo ještě ferratu, já ještě kolo. Trasa byla kratší, ale výživná. Stoupání po silnici vpoho, předpokládaný sjezd po lesní cestě se nekonal. Zvrhlo se to v prudkou cestičku s bídou pro pěší. Několikrát bylo třeba složitě přenášet přes velké padlé stromy. Nakonec jsem se docajdal k normální cestě, vyjel do městečka a pak kopec na horu k rifugiu. Tam polentu a nějaké klobásky. Pivo měli slovinské. Pak byl poněkud nechutný sjezd, chvílemi přes 20%. Člověk visí na brzdě jak magor. Ještě vykoupat v řece, dojít k obchodu, jen abych zjistil, že mají odpolední siestu a odjet zhruba v půl druhé.

Vyjel jsem zase ty děsně serpentiny a pak udělal zásadní chybu, neposlechl navigaci Waze a jel po dálnici na Salzburg. Sice jsem sjel před stojící kolonou, ale jen proto, abych si postál ve vedlejší v místních vesničkách. To se protáhlo skoro na hodinu, ale vlastně jsme jeli – asi 150m. Kolona se následně rozjela a až domů to šlo. Zaparkoval jsem půl hodiny před půlnocí, dal na chuť kolečko klobásy, jedno pivo na spaní a šel si lehnout. A stejně se vzbudil kolem šesté.

Trasa byla něco přes 610km (a zpět).

Ubytování v hotelu – čtyřlůžkový za 125€ za osobu se snídaní (nic moc), příjezd sobota odpoledne, odjezd čtvrtek dopoledne.

Najeto 312km, nastoupáno asi 14 000m – navigace tvrdí víc, Garmin Base camp míň a Strava jestě míň.

Fotky na Rajče zde: renda1969str.rajce.idnes.cz/Zoncolan_a_okoli

Trasy na Garmin, např zde: connect.garmin.com/modern/activity/4004713790

Nebo Strava zde: www.strava.com/activities/2664016798

Novinky

Kompost

31.10.2010 17:46
Zjistil jsem, že mám malé komposty. Dva velké mají 3x8 metrů, výšku 1 metr a jsou téměř plné. Oni to jsou vlastně vždy dva sloučené. (Fotka je v galerii.) A ty dva menší 3x6 m, mají jen půl metru výšku a jsou úplně plné. Tak mi nezbyde nic jiného, než udělat ještě jeden velký. Tak manně jsem si...

Historické fotky

23.10.2010 16:02
Přidal jsem do galerie 4 fotky s časovým rozestupem 80 let. Snažil jsem se, aby to bylo hodně podobné, pouze s jiným aktérem. Je ale věčná škoda, že jsem neměl tu fotku před pár lety a necvaknul tátu, abych měl posloupnost v rodu. Negativ byl bohužel zasutý v jeho archivu a já o něm nevěděl. Psa...

Podzimní víkend

17.10.2010 12:25
Konečně jsem měl v sobotu čas, auto a příležitost a dojel do Říčan zasklít to rozbité okno po zloději. Málem jsem přijel pozdě, sklenář dělá do 11hodin a už bylo 10h. Po rychlém telefonátu, že mě ještě vezme, jsem dal kno do auta a vyrazil. Ptal jsem se, jestli bude vadit dvoutisícovka - bude -...

Sekačka - doplněno

16.10.2010 09:05
Letos jsem si po dlouhém naléhání kolegů a kamarádů koupil sekačku. Člověk se ale nezavděčí. Hned mi ji zkritizovali. Že nemá boční výhoz - ani chybí, ale Béda Trávníček ji neměl v nabídce. Na vysokou trávu by to bylo bezva, ale prostě nebyla. Že za ty prachy bych měl traktůrek - jo měl, skoro (21...

Závod s koňmi

12.10.2010 21:04
Včera jsem jel jako obvykle z práce. Za Dubčí mne dojel cyklista, s kterým se občas vídám při jízdě. V družném hovoru, střídajícím se s funěním do kopce jsme jeli podle ladem nechaného pole, kde se čas od času prohánějí jezdci na koních. Zrovna se tam ladně vezly dvě dívky. Po chvíli koníci přešli...

Sumec

10.10.2010 20:05
Popis k fotce sumce ve fotogalerii. Předně musím napsat, že jsem ho neulovil ve svém rybníčku, ale koupil v Praze, kousek za Palmovkou. V tu dobu jsem ještě opravoval rybníček (popis bude v novinkách) a protože jsem měl chuť na neco lepšího, navštívil jsem prodejnu. Ten kousek mi padl do oka (při...

Strom na plotě

09.10.2010 14:21
Tak to vypadá, jako 7 ran egyptských. Já z té smůly letos prostě nevyjdu. Ráno jsem šel pro rohlíky a koukám - někdo nařízl břízu a ta mi spadla na plot a rozbila ho. Volal jsem paní starostce, ale ta to nebrala. Bohužel jsem musel odjet v 8:30 a když jsem se po poledni vrátil, kmen byl pryč,...

Přívod vodovodu

06.10.2010 20:23
Popis k fotce s vrtákem. Obec dlouho bojovala o dotace na kanalizaci a k tomu navíc i vodovod. Ten se měl realizovat za součinosti několika obcí okolo, aby se to vyplatilo. Nakonec se povedlo jako první získat dotaci na vodovod. Protože jsme měli zálohové platby na realizaci přpojek vody i...

Cyklozávod

02.10.2010 19:51
Tak jsem se  po velkém zdráhání zúčastnil závodu "Pohár Posázaví". Odmítal jsem takovéto akce proto, že nejsem závodní typ a jezdím si svým tempem. Sice stále, sice hodně, ale pomalu. Nakonec jsem to tedy pojal jako projížďku, trochu vyšším tempem, ale rozhodně ne závodním. Původně jsme měli...

Auto

30.09.2010 17:00
Tak už mi konečně dali ze servisu auto. Po krádeži jsem byl nucen sundat 2 kola, aby mi s tím neujeli. Neměl jsem totiž druhý klíč. Je to taková blbá móda, když se koupí auto na inzerát, dostanu jen 1 klíč. A protože je drahý (s čipem), tak se mi nechtělo dodělávat druhý. Tak jsem volal do servisů,...
<< 7 | 8 | 9 | 10 | 11 >>