Liberecký víkend
Předem chci poděkovat Věře, tímto naší hostitelce, za to, že mne ukecala, abych jel, přestože se mi nechtělo.
Dohodli jsme s Maruškou odvoz, ještě pobrala Dášu a Petra, jedny běžky a stavili se pro mne, přihodili jsme bika a frčeli večer do Liberce. Tedy měl bych správně psát Vesce. Pak jsme holky ještě trochu ukecali, že máme žížu na pivo a tak nám bylo milostivě dovoleno pořídit si petky u Hrocha, kde je otevřeno pouze v pátek. Světlé žádný zázrak, polotmavé lepší. Než ty 4 litrovky načepoval, dali jsme malé od cesty. Bo ochutnávat je třeba. Kolem 20 hod jsme už byli v útulku, jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli. Nebo jak se to psalo v tom románu. Kočky byly poněkud frustrované a tak byly zavřeny v pokoji. Bohužel nejsou dostatečně socializované. No a protože bylo desáté výročí setkání skupiny na běžkách, byly zakrojeny dva výborné dorta - ovocný s čerstvýma jahodama (Maruška byla u měsíčků) a čoko. Obojí velice dobré. No a tak ta naše dieta byla opět posunuta na neurčito.
Ráno se tedy nikomu nechtělo ven, pofukovalo, -5°C a mlha. Prostě hnus. Běžkaři vyrazili vzhůru, bohužel jsem zapoměl kam, každopádně na sníh a stopy narazili a svezli se. Já vyjel kolem Rašovky (rozhledna v mlze zase tak zajímavá není) po hřebenovce na Pláně, Na Černém kopci mne trochu překvapili lidi na divnejch prkýnkách, které tam vyplivovala lanovka a jezdili po cestě proti mně. Přitom tam jasně byla žlutá cedulka cyklostezky. No nic, na Ješted jsem dojel a kochal se panoramaty, zalit slunečními paprsky s modrou oblohou všade kolem dokola. V dálce Krkonoše, na západ pod námi skoro kulatá duha, jinak všude silná iverze, která jak duchna přikrývala vše dole. Jak jsem tak čekal na pěšší kamarádky, dala se do mně zima a mrcha se nepustila až do pivovaru Kousek piva u nádraží. Další cesta byla po pěkném asfaltu podle Lužické Nisy a zahřátí přišlo až ve stoupání k druhému pivovaru Studánka v Krásné studánce.To se vjede na zahradu, zahne se kolem garáže a vstoupí k přílepku u domu, kde se čepuje. Jenže u kamen bylo teplo, v pivu nějaké uspávadlo, či co a já málem odpadl. Do toho se začalo šeřit a tak bylo třeba zvednout kotvy a frčet dál. Takticky jsem vynechal dva další pivovary a po takové hlavnější silnici dojel do pivovaru Konrád, dal jedno rychlé a s rozsvícenou lampou se vrátil 3,5km k ostatním.
48km a zhruba 1000m výškových
Dopíjeli jsme zbytky piva, načínali nové, většina tedy měla víno. Pak se stavil na pokec ještě Dušam, vyprávěl veselé historky, zase odjel a my to nějak doklepali k půlnoci, V pátek to tedy bylo delší, ale už to asi nevydržíme tolik.
V neděli bylo stále hnusně, přesto se jelo opět trochu sportovat. Já sjel do Vratislavic, prohlédl si rodný dům a muzeum Ferdinanda Porsche. Vstup za pade, několik vitrýn s předměty, na skle značky, které se načetly do vyfasovaného tabletu a tam byl popis. V druhé místnosti závodní auto hybrid 919, které vyhrálo 2016 Le Mans. On tedy FP začínal skoro jako elektrikář. Na prohlídku jsem byl sám, jo a slečna na hlídání. Dál jsem to vzal na Prosečský hřeben k rozhledně (byla v mlze, tak prdlačku), krpál jsem šel potupně pěšky, sem slabej, nahoře byli dva bajkeři, musím uznat že ve sjezdu byli lepší, alespoň co jsem viděl, než zmizli. Pak lesem dolů a konečně se domotal do pivovaru Volt. Vynikající pivo, několik malých druhů jsem ochutnal. Fakt hodně mi chutnalo, pokecal s obsluhou a s sebou vzal litrovou lahev. No a to už bylo půl druhé a bylo třeba pohnout. Deset minut jsem dorazil.
22km, 550m výškových
Dal gulášek (zbytek s sebu, asi jsem vypadal nejhladovější) a po naložení jsme po 15h vyrazili k domovům. Marušce začala nějak zlobit spojka, já ještě dle navigace navedl mimo dálnici (navigace ale tvrdila, že to je nejrychlejší). No a klasické dojezdové akce následovaly neprodleně - vyházet prádlo, poklidit vybavení, zpracovat fotky a napsat cestopis.
Fotky na Rajče zde: renda1969str.rajce.idnes.cz/Liberecky_vikend/