Wieliczka
Cyklo putování ze Slovenska přes Polsko.
Konečně dovolená na kole. I když trochu jinak.
Po dlouhé době byl vhodný čas na pár km v sedle. Původně objednaný zájezd do Rumunska byl stornován, ačkoliv tam koronáč prý neřádil.
V plánu bylo opět po roce navštívit tetičku v Martině, prohlédnout solný důl ve Wieliczka, krátce omrknout Krakow a jet pozvolna domů.
Doma ovšem halda práce, ostatně jako obvykle, vyhnila stříška nad autem, tak aspoň co nejvíc udělat nové. OSB desky na trámech seděly, thér papír položen a počasí zase přes 30°C. Ještě bych uvítal posekanou zahradu, ale není čas.
Ve čtvrtek jsem se chtěl včas přichystat, ale u mne klasika, furt něco je.
Nejprve položit poslední asfaltový pás, vrátit mafla, zaplatit sekeru ve stánku (dal jsem jedno čepované a platil 500,- -bomba), pak dát sousedům klíče, protože firma, co montovala okna, chtěla zkontrolovat kování, kvůli nějaké výrobní vadě. Mno, když už tady sousedi byli, dali jsme trochu rumu – až do dna, čtvrt flašky. Najednou po 21 hod, ohřál jsem polévku, sbalil spacák a samonafukovací karimatku, pár věcí a šel k PC plánovat cestu. No šlo to pomalu, a tak se mi klížila víčka, že jsem vytuhl na gauči. Ve 3 ráno se probudil, domrsknul trasy, nacpal do navigace a snažil se tam i dostat mapu PL. Server měl nějaký výpadek, nakonec se povedlo aspoň stáhnout celkovou mapu Polska. Akorát, že to bylo větší a Garmin má pomalé USB. Takže ve čtvrt na šest jsem to tam dokončoval. To už obvykle sedím na kole a šlapu do rachoty. Jo stihl jsem to i s naloženými brašnami.
Přes web koupil lístek za 780,- to je cena, za kterou bych to dal autem.
V 11h jsem chtěl vyrazit, byla nějaká porucha v práci, předal ji kolegům a metrem jel na Hlavák. Tam pohodlná rezerva 50 minut, což se mi nestává, obvykle doháním na poslední chvíli. Ve vlaku pivko a po půl hodině poklimbával. Na Moravě druhé. Proti mně seděla vietnamka, kolem 55 let s nápisem na tričku: „Jsem princezna, vole.“
Po přejezdu hranic na SK po mně chtěl průvodčí nasadit roušku, ale měl jsem ji na kole, byl v kupé sám a do Žiliny to bylo necelou čtvrthodinku, tak mi to odpustil. No magořina, co si budem povídat.
V Žilině 10 minut zpoždění. Ve třičtvrtě na šest sedl na kolo a jel do Irish pub na Guinnesse. Oni ale lumpové už nemají. Tak teď do Martina. Vím, že těch asi 5km je šílených. Podle Váhu není moc místa, D1 ve výstavbě léta letoucí a mraky aut a kamionů. Děs běs. Chvílemi aspoň kousek krajnice, nebo dva pruhy, ale stejně na h...ouby. Po 19h v pivovaru Martins, pivko, držková polievka za 3,50€ , ke stolu přišla skupina, přesedl jsem si. Nějak si mne moc nevšímali. No nakonec došel qvíčepu a objednal nefiltr. Už bylo po osmé, slunko zapadlo, ochladilo se, a tak byl pomalu čas zmizet do lesa. Kus přes město jsem se vrátil a pak vyjel po rozbité cestě na hřebínek, kde bylo u krmelcem vhodné místo.
Ráno před osmou budíček, dojezd k tetě, tam kávička, štrůdlík, pokec. Na cestu mi vnutila chléb se sýrem a 2 plechovky piva. Ty bohužel zteplaly a poněkud se provezly. Navíc jsem měl ještě z domu. Příště to koupím večer cestou chlazené.
Minul jsem dominantu Oravský hrad, vykoupal se v přehradě a vydupal naprosto hnusný kopec při 30°C. Bohužel do půl těla, a tak trochu přižehl záda. Průjezd do PL bezproblémový, žádná kontrola na koviďáka. Nebyly žádné velké stoupáky, tak to utíkalo. Večer se ovšem kupily mraky, pak i začalo hřmít a já hledal poměrně intenzivně flek na přespání. Všude jsou domy. To je ještě horší jak u nás. Po sedmé začalo krápat a v poslední chvíli našel plechový přístřešek s uskladněným dřevem. Jen jsem tam vlezl, začal ceďák, pak slejvák. No záchrana v poslední chvíli. Z prkýnek udělal plochu na spaní, snědl chleby, vypil 2 pivka a zalehl. Déšť hlasitě bubnoval na plechovou střechu do noci. Bohužel i ráno pršelo a celé dopoledne. Dal jsem kousek bábovky, kterou jsem vezl už dva dny. Četl jsem si a čekal na lepší příští. Pak i zalezl zpět do spacáku, bylo trochu chladno. Po poledni konečně dopršelo a mohlo se uvažovat o odjezdu. Ještě tedy pár kapek. Ve dvě jsem už jel, tedy do toho krpálu kousek šel. Zajímavá cesta byla podél dálnice, za protihlukovou zábranou. V Myslenici pozdní oběd a pivko. Špagety carbonara byly malinko tužší. Bylo třeba upravit itinerář. Evidentně bylo nesmysl dojet do Wieliczky, pak Krakow. Původní plán dojet dopoledne nevyšel, tak se to holt o den posune. I to patří k cestování.
Hledání noclehu nebylo jednoduché. Nevyšla fotbalová tribuna, bylo tam moc lidí, kteří sportuji do setmění. V další vesnici jsem odbočil mimo hlavní, jel do kopce a v jedné boční objevil rozestavěný opuštěný dům. Jedná místnost byla s betonem, po lehkém úklidu bivak OK. Prkno na cihly jako lavičku a vše vpoho.
Pondělní ráno trochu větrné, ale do dolu jen 3km. Ke snídani 2 kousky štrůdlu od tetičky. V 8h jsem byl na místě. Nasadil roušku, napatlal na ruce dezinfekci, nechal změřit teplotu a koupil lupen (73 zlotých). Chvíli počkat a šli jsme ve čtyřech s průvodkyní. Trochu se polsky rozumět dá. Prohlídka byla dobře hodinu. Ano, stálo to za to. Nejprve dřevěným schodištěm asi 70m dolů, pak různě ještě chodbami a po schodech dolů. Nejnižší bod asi 130m. Kupodivu ani nebyla moc zima. Nejúžasnější byl podzemní chrám. Rozměry snad 18×30, výška 11m. Výzdoba vytesaná z kamenné soli. I lustry z průhledných krystalů. Prý jsou tam i mše. To bych rád zažil. Pak druhá část, muzeum, méně zajímavé. Druhá průvodkyně drmolila.
Venku teplo, vyjeli jsme rychlovýtahem. A plácání se do Krakowa nebylo hezké. Moc lidu. Pivovar v pondělí zavřený, to mne zklamali. Hlavní náměstí plné, spousta slunečníků, nic moc. Na takové město bude třeba aspoň 3-4 dny. Kus od centra jsem dal pivo a zelňačku. Do Osvětimi jsem se trápil po naprosto rovné silnici jak podle pravítka, rovina byla snad 4km furt za nosem. Večer jsem začal jako obvykle hledat místo, ale furt nic a nic. Souvislá zástavba je hrozná. Nakonec se stmívalo po osmé, bokem byl rozestavěný dům s terasou pod balkonem a několika polystyrenovými deskami. Vypadalo to jako ideál. Snědl kousek sýru, dal dva plechy a začal se cpát do spacáku, když tu náhle štěkot zpoza rohu. Čokl od sousedů na volno. No fuj sem se lekl. Pak sousedi rozsvítili a pes po delší době odběhl. Byl jsem vyplašený, nemohl usnout. Kolem půlnoci znovu. No to se nedalo. Připravil jsem klacek, kdyby náhodou. Pak radši sbalil a po půl jedné odjel. V Jastrzebie Zdroj mají Půlnoční ulici, ale přijel jsem pozdě, bylo už po jedné. Před hranicemi projížděl obcí Uchylsko – jako by mne znali, že jedu v noci. A jel a jel až ve 3h dorazil do ČR do Hatí. 50 nočních km. Tam na konci u rybníka nějaké občerstvení s krytou terasou. Perfekt. Po zakuklení ještě bylo slyšet odbíjení věžních hodin – čtvrtá ranní. No a stejně kolem sedmé byl vzhůru.
Sbalil, snědl zbytek štrůdlu a v Dolním Benešově našel cukrárnu s dortíky a kávou. V Opavě pivovar Zlatopramen, ošklivý, a naopak pěkný Nová sladovna. Takže počkat 5 min do 11h, pivíčko a kulajdu. A to jsem si říkal, že jídlo až večer.
Kolem Slezské Harty, v Uničově u Bílého Beránka Šerák a ještě nějaké pivo, ale nevařili, musel jsem do vedlejší hospody vedle na řízek ale ti zas měli jen Březňák, taky to šlo vypít. Chtěl jsem do Loštic, ale bylo pozdě, čekat nemá cenu, ale mrzí mne to, budu se tam muset někdy vypravit na smradlavé sýry. Silueta Mírov večer byla zespodu pěkná, jak věž, tak i hrad samotný. Silnice se kroutí údolím, ale stálo to stoupalo – ovšem kvůli tmě to není vidět. Před Moravskou Třebovou spaní na louce. Znásilnili, nebo naslinili, mne tam slimáci. Ve 3 přeprška, než jsem se přikryl plachtou byl konec, ale zase se udělala zima.
Vstal po osmé, dal tatranku, vyjel v 9h. Vítr, vítr, vítr, rozbité silnice, vyklepanej jak startka. To bylo motto celého dne. V Litomyšli v pivovaru hovězí s rajskou a knedle v půl dvanácté k snidaňoobědu. Dvě pivka a pokoukání na krásnou dvacetiletou servírku. No a pak se trápil a trápil po rozbitých silnicích až do Chrudimi. Hroznejch 85km. Na rovině při velkém úsilí 15km/h. Dal pivko a zcela reálně to ohnul do Pardubic na vlak. To bylo 11km, vítr z boku. Přes web koupil lístek, v krámu 2 plechy a na nádraží zjistil zpoždění 65minut. No málem mě porazilo. Ale zase za 5 minut odjížděl zpožděný osobák, tak to šlo. Lístek platí asi všelijak. V Kolíně přestup na courák do Českého Brodu, tam v půl osmé a doma po 19km za hodinu. Ve stánku ještě dojezdové pivo. Domě vše rychle vybalit, dát sprchu, zbytek sýra a jít do hajan.
A stejně jsem byl ráno vzhůru před šestou. Po snídani nastartovat sekačku a dva dny sekal přerostlou trávu. Takové vyběhání se po akci.
Trocha statistiky:
vlak Praha – Žilina 622,- + kolo 160,- Kč
vlak Chrudim – Č.Brod 160,- Kč
pátek do práce 25km, večer do Martina 33km
sobota do PL 140km
neděle kvůli dešti 50km
pondělí 125km
úterý v noci 48km a den 143km
středa 97km a od vlaku 19km
Celkem tedy 680km
fotky na Rajče: renda1969str.rajce.idnes.cz/Wieliczka/